Arnika
Please select your page

Aleje Olomoucka

V Olomouckém kraji je v současné době registrováno 5 alejí jako významný krajinný prvek podle zákona o ochraně přírody a krajiny (Jeseník – alej nářků a Alšova, Hanušovice – stromořadí ke hřbitovu, Zábřeh na Moravě – alej u rybníka Brasák, Luběnice, Slatinice – hrušňová alej, Samotišky – alej ke bazilice). K ochraně formou významného krajinného prvku je navržena alej lip k Helfštýnu a Alej ke Strachovičkám ve Velkých Kuněticích.

Historicky významné aleje je možné zvlášť chránit také jako památná stromořadí. Cílem tohoto typu ochrany je především konzervace jednotlivých stromů, a to i ve stadiu torza. Tento typ ochrany byl v rámci Olomouckého kraje vyhlášen u 7 stromořadí v katastrech obcí Branná, Loučná nad Desnou, Příkazy, Náměšť na Hané, Horní Štěpánov - Pohora, Skřípov, Konice.

Za laskavé poskytnutí fotografií památných alejí děkujeme AOPK v Olomouci.

Namest_n_Hane

Lipová alej v Náměšti na Hané

Tuto alej tvoří vzrostlé lípy, které zasluhují ochranu především pro svou historickou hodnotu.

Výsadba je součástí parkových a krajinářských úprav, spjatých s výstavbou zámku v roce 1760. Alej má vysokou estetickou, krejinotvornou a historickou hodnotu.

Lubenice

Alej Lubenice – Slatinice

Letitá hrušňová alej lemuje komunikaci III. třídy z Lubenic do Samotišek. Vzhledem k intenzitě zemědělského využívání okolní krajiny zůstává alej jako jediná zachovalá v širokém okolí a má význam z hlediska krajinného rázu, neméně pak jako prvek omezující větrnou erozi způsobovanou zde častými větry.

Pohora

Horní Štěpánov – Pohorská lipová alej

Alej je tvořena asi 40 stromy, a to lípou velkolistou (Tilia platyphyllos) a lípou malolistou (Tilia cordata).

Stromům je víc než 100 let a mají velký estetický význam.

Stromy v aleji úspěšně přestály rekonstrukci vozovky, která musela být uzpůsobena tak, aby nedošlo k poškození kořenů. Materiál komunikace byl vyměněn pouze do hloubky 18 cm, silnice se nerozšiřovala. Ochranáři společně se správou silnic navrhli podmínky, aby se omezilo poškozování stromů chemickým posypem v zimě. Nyní se používají v aleji místo soli především pluhy a drobný štěrk. Příkopy se čistí pouze ručně, aby mechanizace nepoškodila kmeny stromů.

Skripov

Alej Skřípov

Toto památné stromořadí bylo vyhlášeno v roce 1988. Je tvořeno 24 jedinci lípy malolisté (Tilia cordata) a 3 javory kleny (Acer pseudoplatanus). Největší lípy dosahují obvodu kmene 142 cm.

Konice

Stromy na hrázi rybníka Na Střelnici, Konice

Dnes se zachovaly již pouze 4 stromy z původního historického stromořadí, oboustranně lemujícího hráz rybníka. Manipulační řád rybníka musel být upraven, aby se zabránilo kolísání vody v období na přechodu do vegetačního období (podzim) a na jaře v období rašení stromů, neboť rybník zasahuje do ochranného pásma stromů.

Stromy ve stromořadí byly stáří až 300 let a největší obvod měřil 465 cm.

Prikazy

Alej Příkazy

Alej na břehu vodního toku je zároveň na hranici s ornou půdou.
Tvoří ji zachovalých 69 lip.
Alej_ke_Strachovickam

Stromořadí ke Strachovičkám ve Velkých Kuněticích

Toto dnes již neúplné stromořadí z roku 1886 má vysokou historickou a estetickou hodnotu. Tvoří jej 20 lip malolistých (Tilia cordata) a 1 dub letní (Quercus robur). Jelikož se jedná o oblíbenou rekreační a turistickou trasu, jsou zde vysoké nároky na provozní bezpečnost.

Alej_Helfstyn_1

Alej k Helfštýnu, Týn nad Bečvou

Lipová alej o celkem 83 stromech lemuje v Týnu nad Bečvou cestu k hradu Helfštýn. Stáří stromů v aleji je okolo 200 let.

foto: Vendula Krčmářová, Arnika

 

Alej Samotišky

Památná lipová alej v Samotiškách lemuje poutní cestu na Svatém Kopečku a má přímou vazbu na kostel. V minulosti spojovala baziliku s klášterem Hradisko. Tvoří nejvýznamnější dřevinnou linii v širokém okolí. Alej vznikala v několika etapách od roku 1680 do roku 1752. V roce 1854 ji přeťala železnice, později byla na rozkaz velitelství olomoucké pevnosti zničena všechna stromořadí v těsné blízkosti města. Ačkoli z ní zůstalo jen torzo, byla v roce 1999 zapsána na seznam nemovitých kulturních památek. Poutní alej je jedinou nemovitou památkou Olomoucka, kterou odborníci nominovali na Cenu Rudolfa Eitelberga.
V současné době se však uvažuje o tom, že alej protne v roce 2017 východní tangenta, která spojí výpadovky na Šternberk a Přerov.

Alej_Narku_Jesenik

Alej nářků Jeseník


Alej tvoří 131 starých stromů buku lesního (Fagus sylvatica). Alej byla vysázena v roce 1827 podél řeky Bělé. Patří k nevýraznějším prvkům sadových úprav a její společenská hodnota je nevyčíslitelná. Je symbolem doby, kdy v Jeseníku byla bída a hlad.

Alsova_alej

Alšova alej v Jeseníku

Vícedruhovou alej (Tilia cordata, Tilia platyphyllos, Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Faxinus excelsior tvoří 41 stromů. Byla vysázena v 2. polovině 19. století a stromy patří mezi nejmohutnější v Jeseníku. Alej má vysokou společenskou hodnotu.

 

Priessnitzova alej v Jeseníku

Alej pochází z 2. poloviny 19. století a tvoří ji 277 kusů stromů různých druhů (lípa malolistá - Tilia europaea, javor klen - Acer pseudoplatanus, dub letní - Quercus robur, jasan ztepilý - Fraxinus excelsior, javor mléč - Acer platanoides, buk lesní - Fagus sylvatica, jírovec maďal - Aesculus hippocastanum, olše lepkavá – Alnus glutinosa).

   

Naši partneři

Německá spolková nadace pro životní prostředí
 Program Švýcarsko-České spolupráce
Nadace Partnerství

Login

Please login using your credentials recived by email when you register.


Zapomenuté heslo? |  Zapomenuté jméno?

×