Arnika
Please select your page

Aleje v Polsku

Také v Polsku jsou aleje káceny a nejčastěji je to z důvodů modernizace silnice. Projekty na rekonstrukci většinou nepočítají s existencí stromů podél cest – naopak, stromy jsou považovány za překážku. Obzvláště špatná je situace v posledních 10 letech.

Principy právní ochrany alejí v Polsku:

  • obecně je nutno mít povolení ke kácení stromů – na obecní a okresní (gmina a powiat) úrovni,
  • pouze pro silniční stromořadí je nutno zajistit průzkum chráněných druhů živočichů a pak souhlas krajského orgánu ochrany přírody (od r. 2010),
  • pro výstavbu nových silnic není nutné povolení ke kácení, ale musí být splněna doporučení na ochranu přírody.

Program Cesty pro přírodu

Jedním z ucelených programů podporujících ochranu alejí v Polsku, je program „Cesty pro přírodu" realizovaný nevládní organizací Nadace Ekorozvoje z Wrocławi. Program vychází z myšlenky, že silnice jsou sice pro lidi a pro jejich automobily, ale jsou také významné pro životní prostředí, a na to nesmíme zapomenout. Základní východisko programu: správci silnic vysázeli stromořadí a nyní o ně budou pečovat. Proto bylo velice důležité spolupracovat se silničními úřady. V roce 2009 podepsala nevládní organizace s ředitelem krajské správy silnic ve Wrocławi Memorandum o porozumění.

První opravdu velký projekt, který se v Polsku realizoval, byl zaměřen na aleje jako na biotop a biokoridor pro páchníka (Osmoderma barnabita). Ve 3 polských regionech, ve správě 55 silničních úřadů bylo vysázeno 30 000 stromů. Ukázalo se, že v Polsku lze sázet stromy podél cest.

V současnosti (2014 – 2015) probíhá podprogram Cest pro přírodu – Lokální kampaně pro stromy. Jedná se o 90 lokálních kampaní v průběhu 4 let, jejichž součástí je

  • koncepce údržby pro 90 alejí,
  • 90 vzdělávacích dvoudenních seminářů pro komunity,
  • mezinárodní setkání a networking,
  • podpora místních iniciativ,
  • edice publikací a manuálů pro úředníky a správce silnic.

Součástí každé koncepce je inventarizace alejí a definice opatření pro jejich obnovu a zachování (kolik stromů má být vysazeno, jak se mají udržovat, vymezení úseků silnic, kde mají být stromy nově vysazeny). Obsahem seminářů pro úředníky a správce silnic, osoby zodpovědné za stromy, lokální aktivisty a ostatní zájemce bývají obvykle:

  • fakta a mýty o stromech,
  • péče o stromy, ořez stromů,
  • hodnocení stavu stromů,
  • plánování a výsadba alejí.

Společně s odborníky byla vytvořena metoda vizuálního posuzování stromů vhodnou pro ty, kdo nemají speciální odborné vzdělání. Například správci silnic mají obvykle technické vzdělání a nyní by měli zajišťovat dobrý zdravotní stav stromů a zároveň bezpečnost provozu na silnicích. Metodika vychází z německé metodiky „Baumkontrolle" a využívá také britské a italské zkušenosti.

Její využití bylo ověřeno ve Wrocławi, kdy správce silnic chtěl pokácet 35 stromů a starosta jej vyzval, aby se obrátil na krajské orgány ochrany přírody s žádostí o souhlas, protože se jednalo o území Natura 2000. Odborníci z organizace Nadace EkoRozvoje stromy na výzvu silničářů posoudili. Z těch 35 stromů bylo jen 5 opravdu nebezpečných a byl důvod je pokácet. Naopak byly objeveny další ještě další 3 stromy, které nebyly součástí původního záměru, přesto byly ve velmi špatném stavu. Na tomto případě je vidět, že hodně stromů v Polsku je zřejmě pokáceno bez odborného posouzení – jen tak „mimochodem“. Polští správci silnic tedy potřebují jednoduchou metodiku, jejíž aplikace vyžaduje pouze základní znalosti a dovednosti umožňující posoudit, které stromy jsou nebezpečné a které ne.

Zlotniky Kujawskie

Přístup Marleny Grabowské (úředník, obecní úřad, ochrana životního prostředí): „Stromy podél silnic mají svůj význam, například vyznačují směr jízdy. Pomáhají tak i v mlze, protože jejich kmeny jsou ukazatelem kudy jet. Takže za nepříznivých klimatických podmínek, nebo když tam nejsou dopravní ukazatele směru, stromy nás vedou. Přesto mnozí tohle nechápou a tvrdí, že stromy jsou příčinou nehod. A přitom jsou to lidé, kteří svým nezodpovědným chováním způsobují nehody. Například zemědělci přepravují hnojivo na pole, neuklidí znečištěnou silnici a ta je pak kluzká. A hodně řidičů používá za jízdy mobil, to také může být příčinou dopravní nehody. Stromy se odedávna sázejí kolem cest a je v tom moudrost. Záleží na člověku, co z dobrodiní stromů využije. Já stojím vždy na straně stromů, protože je snadné je pokácet, ale pak musíme dlouho čekat, aby mladý stromek zmohutněl.“ 

Świętoszyn – Chodník i stromy současně

Piotr Tyszko-Chmielowiec (Nadace EkoRozvoje):

„Na příkladu vesnice Świętoszyn, která leží na území krajinného parku Dolina Baryczy a zároveň je to území Natura 2000, je vidět, jak lze jednoduše dosáhnout kompromisu výhodného pro obě strany – zachování stromů a zajištění bezpečnosti silničního provozu. V roce 2010 se měl Świętoszyn dočkat dlouho očekávaného chodníku. Šlo o společnou investiční akci města Milicz a Dolnoslezské správy silnic a železnic. Zástupce investora požádal obecní úřad Milicz o povolení ke kácení 17 stromů, které kolidovaly s projektovaným chodníkem a přechodem pro chodce. Byly to vzrostlé lípy a mohutné duby. Je nutno dodat, že silnice Milicz – Žmigród je významných biokoridorem pro dva druhy chráněných brouků – páchníka a tesaříka.
Vykácení stromů, z nichž jeden už byl osídlen tesaříkem, by tedy bylo negativním zásahem z hlediska ochrany přírody. Jak mohlo dojít k tomu, že projekt ohrozil tuto cennou lokalitu? Vypadá to, že projektant projektoval „od stolu“ a pokud vůbec vyrazil do terénu, stromy pro něj nepředstavovaly hodnotu, kterou je nutno se zabývat. Výsledkem byl chodník naplánovaný tak, jako by tam stromy nebyly. Po podnětu naší organizace Nadace EkoRozvoje, kterou podpořila i správa krajinného parku, se ukázalo, že je možné všechny stromy zachovat. Stačilo vybudovat chodník dál od vozovky. Místní samospráva to podpořila. Chodník byl přesunut za stromořadí a tak nemusel být kácen žádný strom.“

Brzeg Dolny – Jak zvýšit bezpečnost dopravy bez kácení stromů?

Alej několika desítek stoletých lip lemuje okresní silnici a dekoruje vjezd do města. Stromy jsou v dobrém stavu, koruny nekolidují s krajnicí ani s infrastrukturou. Alej má také velký krajinný a ekologický význam – nachází se v Dolině Odry na hranici území Natura 2000. V její blízkosti jsou potvrzené lokality s výskytem páchníka. V roce 2011 Správa silnic a železnic Dolního Slezska, která je správcem okresních silnic, získal od městského úřadu Brzeg Dolny povolení ke kácení 5 lip rostoucích na západním konci aleje. Toto povolení ale nevyužila.
Na počátku roku 2012 – na žádost ředitele základní školy – požádala o povolení ke kácení dalších 8 lip. Důvodem bylo to, že stromy omezují výhled řidičům vyjíždějícím na okresní silnici z bočních ulic. Pokud by došlo ke kácení podle obou povolení, téměř třetina aleje by se proměnila v jednostranné stromořadí. Impozantní vjezd do města by doznal značné úhony. Zajištění bezpečnosti provozu je ale pádný argument. Je možné najít řešení příznivé pro stromy i pro bezpečnost na silnici? Posouzení na místě potvrdilo, že stromy omezují výhled řidičům. Nezisková organizace Nadace EkoRozvoje pomáhá aktivně silničářům minimalizovat škody na životním prostředí způsobené kácením. V tomto případě navrhla jednoduché řešení – instalaci dopravního zrcadla a dopravních značek upozorňujících na vyjíždějící vozidla. Argumentem bylo, že vykácení stromů nezajistí, že řidiči budou jezdit opatrněji. Spíše naopak – stromy rostoucí v blízkosti vozovky nutí řidiče jezdit opatrněji a pomaleji. I když krajský orgán ochrany přírody doporučil kácení a zároveň náhradní výsadbu, správa silnic svou žádost to kácení zrušila a přiklonila se k doporučení Nadace EkoRozvoje. Městský úřad vyhověl a namontoval dvě dopravní zrcadla. Podle polských ekologů je to skvělý příklad péče zainteresovaných stran o obecný prospěch.

 

Naši partneři

Německá spolková nadace pro životní prostředí
 Program Švýcarsko-České spolupráce
Nadace Partnerství

Login

Please login using your credentials recived by email when you register.


Zapomenuté heslo? |  Zapomenuté jméno?

×