Přístup k alejím v Německu

Proč zrovna Německo? Při hledání vhodných příkladů péče o silniční aleje by bylo možné podívat se třeba i do Rakouska nebo Polska – všechny tyto země mají část společné historie a doba širokého zakládání alejí v krajině v nich zanechala podobný otisk. Stejně tak proběhla v celém středoevropském prostoru etapa rozsáhlého kácení alejí, automobilový boom a rozšiřování silnic. V Německu je ze všech zemí pravděpodobně nejrozsáhlejší hnutí za ochranu alejí a vzhledem k jeho desetiletému působení jsou již patrné četné úspěchy. S Českou republikou má Německo podobné právní prostředí i řadu problémů – a právě proto jsou tamní úspěchy mimořádně inspirativní.

• Masivní kácení alejí kvůli bezpečnosti

Mezi lety 1949 a 1999 bylo na území Spolkové republiky Německo pokáceno přibližně 50 tisíc kilometrů alejí v zájmu bezpečnosti silničního provozu. V tomto období prudce narůstal počet automobilů i ujetých kilometrů a jako společenská priorita byla vnímána rychlá a snadná individuální automobilová doprava. Prioritou státu byl ekonomický rozvoj.

Na území tehdejší NDR byla situace zcela jiná: vzhledem k méně výkonné ekonomice nebyl automobilový boom tak prudký a tlak na plošné kácení alejí kvůli rozšiřování silnic prakticky neexistoval. Osazování silnic zejména ovocnými stromy byla navíc až do konce 60. let považováno za důležitý úkol národního hospodářství.

Po spojení obou částí Německa v roce 1999 bylo zřejmé, jak odlišná byla péče o krajinu v dříve samostatných republikách. Obyvatelé „Západního Německa“ znovu objevili krásu silničních alejí a pochopili, o jak významnou hodnotu díky padesáti letům systematického kácení přišli. Zároveň bylo nutné řešit otázku rekonstrukcí silnic v bývalé NDR lemovaných alejemi. Veřejné mínění se postavilo razantně proti kácení alejí a rozhořela se široká diskuse o dalším postupu.

Současná délka alejí ve třech spolkových zemích, které jsou v Německu na aleje nejbohatší (údaj z roku 2008):

Braniborsko: 8.200 kilometrů (v zemi roste polovina všech německých alejí)
Meklenbursko-Přední Pomořany: 4.374 kilometrů
Severní Porýní-Vestfálsko: 2.650 kilometrů

V těchto zemích a také v Šlesvicku-Holštýnsku jsou aleje chráněny zákonem.

Celková délka alejí v Německu je v současné době (rok 2009) 23.000 kilometrů.

■ Práce s veřejností v motorizované době

Analýzou příčin dopravních nehod a míst, kde se odehrály, bylo prokázáno, že aleje ve skutečnosti nejsou důvodem havárií.

Hlavní důraz se pak přenesl na technické řešení výsadeb v nové době s řádově větším provozem automobilů. Technická norma stanovila optimální odstup stromů od okraje vozovky – stejně tak se zvýšila požadovaná šířka jízdních pruhů.

Zároveň byla zavedena řada vzdělávacích programů. Výuka řidičů ohledně průjezdu alejemi se přenesla do autoškol. Veřejné kampaně měly za cíl vysvětlit hodnotu a význam alejí pro krajinu, turismus, živočichy apod.

Příklady ochrany alejí v jednotlivých spolkových zemí

Braniborská vyhláška o alejích

V roce 2000 došlo k dohodě mezi braniborskými ministerstvy dopravy a životního prostředí o společné ochraně alejí, jejímž výsledkem je vyhláška obsahující tyto zásady:

• za každý pokácený strom v aleji musí být vysazen nový
• vzdálenost stromů v alejích od vozovky nemá být větší než 4,5 metru
• každoročně musí být zveřejněn přehled o vykácených a vysázených stromech
• pouze na vybraných rychlostních silnicích se do budoucna s alejemi nepočítá a nejsou obnovovány

Fondy na obnovu alejí v Meklenbursku-Předních Pomořanech

V této spolkové zemi vznikl na financování péče o aleje a jejich obnovy zvláštní fond. Pokud správa silnic vykácí strom v aleji, musí do tohoto fondu odvést částku, která umožní vysadit nejméně jeden, často však až pět nových stromů.

Rozšiřování alejí v Severním Porýní-Vestfálsku

Vláda spolkové země určila jako jeden ze svých cílů lepší ochranu historických alejí a výsadbu nových. V návaznosti na to vznikla jako společná iniciativa ministerstva dopravy a ministerstva životního prostředí kampaň „100 nových alejí pro Severní Porýní-Vestfálsko“. Do projektu se zapojili i místní obyvatelé, úřady na ochranu životního prostředí, lesní správa, řada dobrovolníků, zemědělců a soukromých majitelů lesů.

Od roku 2006 se již podařilo vysadit 70 nových alejí o délce zhruba 75 kilometrů, v nichž roste 6.898 stromů. Nejčastěji vysazovanými druhy jsou lípy, duby a javory, ale také různé druhy ovocných stromů, břízy, jasany a oskeruše.

Německá alejová cesta

Na popularizaci alejí a jako příspěvek k jejich ochraně vznikla v roce 1992 Pracovní společnost Německé alejové cesty. Jejím cílem bylo vytvořit výletní trasu napříč Německem, která propojí významné kulturní památky pomocí silnic lemovaných alejemi. Cestovatelé tak mohou obdivovat nejen samotné památky, ale i krásu krajiny, a to jak na kole, tak i pěšky.

Do roku 2000 se podařilo v celkem šesti etapách alejovou cestu dokončit. Vede ze severovýchodního ostrova Rujana přes Meklenbursko-Přední Pomořany, Sasko a Duryňsko až k Bodamskému jezeru na jihozápadě Německa. Trasa, měřící přes 2.500 km, výrazně podpořila turistický ruch a pomohla mnoha obcím a mikroregionům mimo hlavní silniční tahy, které dříve nebyly navštěvované.

Přístup silniční správy v Kraji Güstrow

Kraj Güstrow se nachází ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořany a svou rozlohou 2.058 km2 je podobně velký jako okres Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Meklenbursko-Přední Pomořany se rádo prezentuje jako „země alejí“, proto je zde této problematice věnována velká
pozornost.

Krajská správa údržby silnic Güstrow je jednou ze čtyř krajských správ v Meklenbursku-Předních Pomořanech. Zastřešujeje zemská správa a údržba silnic, které podléhá ministerstvu
dopravy spolkové země.

Silniční správa Güstrow je zodpovědná za správu a údržbu silnic včetně doprovodné zeleně. Hlavním úkolem je plánování a výstavba silnic a mostů a kontrola jednotlivých cestmistrovstí. Ve své péči má:

• • 426 km spolkových silnic (odpovídají rychlostním komunikacím)
  • 819 km zemských silnic (odpovídají silnicím I. a II. třídy)

Podél těchto silnic má správa 70.000 stromů. Ještě větší počet stromů roste podél obecních silnic a cest (odpovídají silnicím III. třídy).

V organizaci je zaměstnáno 100 lidí, v jednotlivých cestmistrovstvích pracuje dohromady 300 – 400 pracovníků.

Na silniční správě pracují 4 lidé v oddělení životního prostředí, v řádu několika měsíců se plánuje rozšíření oddělení na 5 pracovníků. Oddělení životního prostředí nadřízené zemské správy zaměstnává 2 pracovníky, další 2 odborníci na životní prostředí pracují na ministerstvu dopravy.

V roce 2003 se ukázalo, že v kraji je vlivem rozsáhlého kácení stromů v alejích kvůli bezpečnosti provozu deficit 5.000 stromů v alejích. Byla proto zahájena příprava strategického plánu, který by určil optimální přístup.

Naprostým základem všech úvah o alejích bylo jejich podrobné zmapování, které silniční správa provedla ve spolupráci s univerzitou v Rostocku. Studenti pod odborným vedením prošli všech 1.200 km silnic. Ze vzniklého mapování je možné zjistit jak počet stromů a jejich přesnou lokalizaci, tak i další údaje: stáří a druh stromů, jejich rozestupy, detaily o provedených opatřeních apod.

Z mapování vychází podrobná koncepce správy. Ta vychází ze současného počtu a stavu alejí a navrhuje, jak by měla situace vypadat do budoucna. Koncepce vymezuje vhodná místa pro nové výsadby alejí včetně přesných kritérií (počet stromů, druh, rozestup apod.). Vychází také z typu půdy v okolí silnic (pole, les apod.). Identifikuje také místa, kde je nutná výměna přestárlých a nemocných stromů.

Koncepce byla dokončena v roce 2003 a od té doby podle ní silniční správa v návaznosti na možnosti rozpočtu plánuje každoroční ošetřování stromů a výsadby alejí. Kácení starých stromů v alejích bylo prakticky zastaveno. V současné době se ročně kácí zhruba pouze 100 stromů v alejích:

• • 90 % kácení je kvůli bezpečnosti dopravy
  • 10 % kácení kvůli rozšiřování silnic

Podle zákona je nutné vysadit za každý pokácený strom 1–3 stromy nové. Kompenzační výsadba musí proběhnout zase podél silnice.

Strategickým cílem je vysázet ve spolkové zemi během 20 let 141.000 nových stromů. Každoročně proto správa vysazuje 1.800 nových stromů – od roku 2003 do roku 2009 se podařilo celkem vysadit 14.000 stromů.

Desatero problémů a kterak je překonat

1. Pozemky nepatří silničářům

Silniční správa Güstrow má vlastní oddělení (4 zaměstnanci) pro řešení problematiky pozemků pro rekonstrukce a výstavbu silnic. V rámci této agendy oddělení řeší také dostupnost pozemků pro výsadbu silničních alejí.

V mapě alejí jsou místa, kde je nutné vyřešení majetkových poměrů k pozemkům, zvýrazněna červenou barvou. V mnoha případech je možná dohoda se soukromými vlastníky (zpravidla zemědělci) na výměně pozemků.

Zóny, v nichž je nutné nakoupit půdu potřebnou pro výsadbu alejí, vyznačuje mapa alejí žlutou a zelenou barvou. Umožňuje přesně zjistit počet m2 půdy potřebných pro výsadbu aleje. Nakupuje se pruh půdy široký 2 – 3 m zajišťující ochranu stromů před zemědělskými stroji. Prostředky na výkup půdy jsou zahrnuty v rozpočtu správy.

Jedná-li se o náhradu chybějícího nebo pokáceného stromu v aleji, se soukromými majiteli pozemku se zpravidla nejedná, neboť se má za to, že jde o zachování současného stavu, což mimo jiné požaduje zákon o ochraně přírody a krajiny.

2. Pod kořeny jsou sítě

Mapa alejí obsahuje také údaje o vedení sítí technické infrastruktury. Vedou-li pod místem, kde silniční správa naplánuje výsadbu stromů, sítě technické infrastruktury, jedná se správci těchto sítí. Přednostně se zvažují technické možnosti koexistence stromů a sítí (ochrana kabelů proti kořenům stromů). Není-li to možné, vyzve silniční správa správce sítí, aby tyto sítě na vlastní náklady přeložili. Vzhledem ke společenskému vnímání alejí jako přirozeného a potřebného doprovodného prvku silnic správci sítí požadavek silniční správy respektují.

3. Vysázené stromy hynou

Silniční správa Güstrow vysazuje zásadně vzrostlé a dobře zapěstované stromy o průměru kmene 16–18 cm, častěji však 20–25 cm. Výsadba probíhá do předem připravené výsadbové jámy, stromy jsou opatřeny dřevěnou stabilizační zábranou proti vývratu. U druhů náchylných k praskání kmene vlivem slunečního svitu v zimním období jsou celé kmeny natřeny bílou barvou pro zvýšení odrazivosti. Každému stromu je přiděleno inventární číslo.

Před výsadbou nové aleje vždy proběhne celková rekonstrukce příkopů.

Firma provádějící výsadby je povinna o stromy pečovat po dobu 5 let – tato podmínka je součástí výběrového řízeníi obchodního kontraktu. Dříve se přistupovalo k péči po dobu 3 let, ukázalo se to však jako nedostatečné. Pokud nějaký strom v době do 5 let od výsadby uhyne, firma je povinna jej nahradit. Zvláštní pozornost se klade na pravidelnou zálivku. Za průběžnou kontrolu výsadeb je zodpovědný konkrétní pracovník silniční správy.

Výběr dodavatelských firem probíhá ve výběrovém řízení na základě nejlevnější ceny. Silniční správy vychází z dlouhodobých zkušeností a z výběru vyřazuje firmy nabízející nereálně nízké ceny.

4. Aleje ničí zemědělci

V případě, kdy silniční správa vlastní pozemek, na němž jsou vysázeny stromy a hrozí poškození jejich korun nebo kořenů zemědělskými stroji, umisťují se na hranici pozemku silné zábrany pravidla dřevěné kůly). Pracovníci silniční správy pravidelně kontrolují, zda jsou ochranné kůly stále na svém místě.

V případě, že se alej nachází na cizím pozemku, působí silniční správa ve spolupráci s orgány ochrany přírody osvětově na příslušné majitele a jedná o optimálním způsobu obhospodařování pozemků.

5. Obce aleje nechtějí

Velmi důležité je vysvětlování významu alejí obcím, při čemž hrají svou roli také orgány ochrany přírody, nevládní organizace a občanská sdružení. Vzdělávací a osvětové kampaně vycházejí z předpokladu, že aleje jsou významným magnetem pro turistiku – zvyšují atraktivitu krajiny, odkazují k historickému dědictví a v neposlední řadě podporují cyklistiku, která je stále více populární a přivádí turisty i do relativně odlehlých obcí. Aleje jsou pro cyklisty významnou součástí infrastruktury, neboť poskytují stín na silnicích.

6. Výsadby jsou drahé

Silniční správa zahrnuje výsadby alejí do všech projektů na rekonstrukce silnic nebo jejich novou výstavbu. Vychází z faktu, že pokud se stromy vysadí současně s úpravou silnice, náklady na celý projekt se dramaticky nezvýší.

Jedná-li se o kompenzační výsadbu namísto pokácených stromů, je tato výsadba nařízena zákonem na ochranu přírody. Správa silnic musí počítat s tím, že rozhodne-li se kácet stromy, bude muset vysadit nové. Příslušné náklady plánuje v předstihu do svého rozpočtu.

7. Předpisy vyžadují odstup

Zatímco pruský zákon z roku 1900 stanovil odstup stromů v alejích od okraje vozovky na 75 cm, současná spolková technická norma předpokládá odstup stromů v nově vysazovaných alejích od okraje vozovky ve vzdálenosti 4,5 metru u silnic I. tříd a 3,5 metru u silnic II. a III. tříd. Zákon platný
v Meklenbursku-Předních Pomořanech ukládá zachovat vzdálenost mezi stromem a vozovkou 1,5 až 3,5 metru.

Silniční správa dodržuje pravidlo většího odstupu u více frekventovaných silnic a silnic vyšších tříd. Pokud to poměry na daném místě neumožňují nebo jedná-li se o silnici nižší třídy, vysazují se aleje i blíže. Při plánování výsadeb se bere ohled také na terénní situaci a vlastnické poměry. Formu výsadby navrhuje silniční správa a diskutuje s orgány ochrany přírody.

8. Na stromy není místo

V případě, že může silniční správa vysadit více stromů, než kolik je prostoru v okolí aktuálně rekonstruovaných silnic nebo na jiných připravených místech podél silnic, vysazuje stromy i jinde. K zakládání nových alejí jsou vhodné zejména cyklostezky. Ty mnohdy doprovázejí silnice, a proto je staví rovněž silniční správa. Aleje podél cyklostezek označuje silniční správa Güstrow za „aleje budoucnosti“ – vzhledem k parametrům cyklistické stezky je možné sázet stromy v malém odstupu, což umožňuje plné zaklenutí korun a vytvoření charakteristické aleje, což podél silnic již často není možné. U cyklostezek se ve větší míře uplatňují také ovocné stromy.

9. Stálé obavy z bezpečnosti

Část veřejnosti a řidičů má i přes velkou osvětovou kampaň stále pocit, že aleje ohrožují bezpečnost silničního provozu. Tyto obavy se snaží zmírňovat už autoškoly a připravují řidiče na řízení v alejích. V místech, kde dochází k častějším dopravním nehodám, umisťuje silniční správa svodidla a reflexní patníky. Používá se rovněž dodatková tabulka „pozor, riziko nárazu do stromu“. Ve většině úzkých alejí je omezena nejvyšší povolená rychlost na maximálně 80 km/h.

10. Individuální přístup

Vysazováním vzrostlých, zdravých a dobře zapěstovaných stromů předchází silniční správa dalším vysokým nákladům na péči o nově založené aleje. Přesto má každý strom své inventární číslo a evidenční list. Péče a pěstební opatření se vždy plánují s ohledem na potřeby každého jednotlivého stromu. Do různých alejí se vysazují takové druhy stromů, které odpovídají danému místu a rázu krajiny. Výsadby vždy plánuje krajinářský architekt ve spolupráci s orgány ochrany přírody, aby byla každá alej svébytným a charakteristickým útvarem.